NOVINKY

Slavní konstruktéři: Gabriel Voisin (Část 2.)

Ze základní řady automobilů vybočoval například pokusný cyclecar le Sulky půllitrové kubatury nebo prototyp s motorem 7.2 V12 a pohonem jednotlivých kol samostatnými hydraulickými okruhy. Příliš složitá konstrukce neměla šanci na realizaci ani v malé sérii.

Motor C3 s vysokou kompresí a výkonem 140 koní vedl Voisina k prohlášení, že vyplatí 500 000 franků tomu, kdo postaví výkonnější a přitom hospodárnější pohonnou jednotku. Nikdo takový se nepřihlásil. Menší čtyřválec C4 porazil na trati Paříž-Miláno slavný Orient Express a jeho protipólem se staly tři kusy řadového (!) dvanáctiválce.

Pozornost vzbudila také „pojízdná laboratoř“, tedy Laboratoire kategorie Grand Prix z roku 1923. Zaujala nejspíš první samonosnou karoserií na světě. Oběhové čerpadlo chlazení poháněla vrtulka u chladiče.

Voisinův tým dále kladl důraz na lehkou konstrukci s co nejnižším těžištěm, vytrvalost a spolehlivost. Zároveň snášel aerodynamické poznatky z nebe na zem. K jeho zákazníkům patřil architekt Le Corbusier (navrhoval například kliky dveří voisinů), francouzský herec Jean Gabin i americký filmový milovník italského původu Rudolph Valentino.

Počátkem 30. let, za světové hospodářské krize, se automobilka dostala do platební neschopnosti a zadržování mezd vedlo k odchodu řady zaměstnanců, včetně André Lefebvra. Voisin ztratil nad svou společností kontrolu v roce 1932, podobně jako se to stalo André Citroënovi. Jenže na rozdíl od velkoprůmyslníka umírajícího na rakovinu se Voisinovi po dvou letech podařilo získal podnik zpátky, byť jen na další tři roky.

V té době už rezignoval na šoupátkové motory, diskvalifikované složitou konstrukcí, značnými výrobními náklady i limity v oblasti zvyšování otáček. Vsadil na spolehlivé a levné americké šestiválce Graham o objemu 3,5 litru. Tyto voisiny řady C30 však budily spíše rozpaky.

Po druhé světové válce nabídl Voisin své zbídačené vlasti hliníkové mikroauto Biscooter a uvažoval i o oprášení parostrojů. Posledním automobilem nesoucím jeho jméno se stala třínápravová dvoustovka (!), vystavená na Pařížském autosalonu 1958.

Doyen letectví se usadil v Tournus, sepisoval paměti a odpovídal návštěvníkům na všetečné dotazy, týkající se i jeho spletitého milostného života. Po rozvodu s manželkou Adrienne Lolou si totiž ve svých 46 letech vzal osmnáctiletou Španělku a zároveň žil i s její starší sestrou.

Je zajímavé, že se rád vracel ke své aviatické minulosti, zato automobily jej příliš nezajímaly. Jednomu z návštěvníků, který přijel voisinem, prý řekl: „Proč se babráte s tímhle starým harampádím? Ve vašem věku byste měl věnovat svůj čas i peníze krásným dívkám!“

Gabriel Voisin zemřel na Boží hod vánoční, 25. prosince 1973. Je pohřben ve vesnici Le Villars, nedaleko svého rodiště.

Last modified on středa, 01 červen 2016 22:08